Assassins Creed - New Czech Fansite

Články

1. Křížová výprava

Křížové nebo křižácké výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy, vyhlašované papežem za účelem boje proti nevěřícím. Účastníci křížových výprav, křižáci, byli označeni znamením kříže (odtud jejich pojmenování) a používali ochrany církve. První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. roku 1095. Jejím cílem bylo dobýt Svatou zemi a osvobodit místa posvátná pro křesťany z rukou nevěřících muslimů – seldžuckých Turků. Poslední kruciátu se snažil zorganizovat počátkem 16. století Lev X. proti osmanským Turkům. Po zahájení tažení do Svaté země se postupně zformovala ideologie křížových výprav.



Roku 638 dobyli Arabové Jeruzalém, nejdůležitější křesťanské poutní místo. Místa posvátná pro křesťany se sice dostala do rukou nevěřících, ale Arabové byli tradičně ke křesťanům tolerantní a nezacházeli s křesťanským obyvatelstvem ani s poutníky, kteří putovali ke Svatému hrobu, špatně. Roku 1092 zemřel mocný seldžucký sultán Malikšáh a dosud doutnající rozbroje mezi tureckými náčelníky se projevily v bojích o nástupnictví naplno. Výsledkem byl vznik několika samostatných státních útvarů, které sice uznávaly svrchovanost bagdádského chalífy, často ovšem pouze formálně. Osamostatnili se atabegové (místodržící a vojenští velitelé) v mezopotámském Mosulu a syrském Damašku a Aleppu. Severovýchodní část Malé Asie ovládal sultanát Danišmendovců, ústřední oblasti ikonyjský sultanát.

Tento vývoj posílil byzantského císaře Alexia I. v myšlence získat nazpět území dobytá Seldžuky s pomocí námezdných vojsk ze západní Evropy. Již roku 1089 se obrátil na flanderského hraběte Roberta I. s žádostí, aby mu poskytl vojenskou pomoc a žoldnéře. Současně se snažil zlepšit vztahy mezi východní a západní církví a roku 1090 zahájil jednání s papežem Urbanem II. o církevní unii. Ani papež, který byl nastolen teprve nedávno (1088) a nacházel se v důsledku boje o investituru s císaři ve velmi složitém postavení, neměl zájem spory s ortodoxní Byzancí prohlubovat.

V roce 1095 vojáci egyptských Fátimovců vydrancovali Jeruzalém, pobili zdejší muslimy a vyhnali zbylé křesťanské obyvatelstvo. O půl roku později, koncem listopadu 1095, proslovil papež Urban II. na synodě ve francouzském Clermontu strhující projev a vyzval západní křesťany, aby pomohli svým východním souvěrcům sužovaným nevěřícími.

Přestože byla Urbanova výzva adresována šlechtě, přišla okamžitá reakce ze strany městské i venkovské chudiny. Pod dojmem vystoupení kazatelů se shromáždily početné chudinské houfy a bez jakékoliv přípravy se vydaly na cestu do Svaté země. Nadšení pro svatou věc hrálo v jejich konání nepochybně významnou roli, důležité však byly také materiální, především demografické pohnutky, přání získat půdu a bohatství, zcela vyloučit nelze ani touhu po dobrodružství a slávě. To nejspíše nebylo ani tehdy, ale ani nikdy později jasně formulováno. Většina účastníků této výpravy byla rozprášena v létě 1096 Turky u Nikáie a odvlečena do otroctví.

Teprve poté se vydala na cestu rytířská vojska. Na Předním východě dobyla postupně řadu území a založila tady dva drobné křižácké státy, hrabství Edessu a Knížectví Antiochie. V červenci 1099 se křižáci po krátkém a úspěšném obléhání zmocnili Jeruzaléma, který byl následně vítězům vydán přičemž došlo k povraždění většiny obyvatelstva. Jeruzalém se stal hlavním městem nejdůležitějšího z křižáckých států, Jeruzalémského království. V jeho čele stanul Godefroi z Bouillonu s titulem „ochránce Božího hrobu“. Po brzké smrti ho nahradil jeho bratr, edesský hrabě Balduin, který již byl korunován jeruzalémským králem. Posledním křižáckým státem se stalo hrabství Tripolis (1109).



 

Žádné komentáře
 
Web je optimalizovaný pro prohlížeč "Opera" a "Internet Explorer"
Copyright © 2008-2009 FAN Stránky Assassins Creed

TOPlist